Konference se zaměřila na malé a střední podnikání (MSP) a jeho přínos pro tržní ekonomiku. Profesor Jan Váchal se zhostil dopolední sekce a představil 3 klíčové faktory MSP, kterými se letošní konference zabývala. Za hlavní faktor označil prorůstovou a stabilizační funkci malých a středních podniků. Dále jde o důležitou roli MSP v mezinárodní směně v rámci globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a při poskytovaných informačních a komunikačních služeb. Za klíčovou označuje i jakousi proměnu MSP ve vztahu k velkým nadnárodním korporacím, kdy důležitou roli hrají nově integrační a kooperační aktivity.

Z veřejného sektoru vystoupili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu náměstek Tomáš Novotný a předsedkyně Technologické agentury České republiky (TAČR) Rut Bízková. Vzhledem ke špatnému světovému postavení České republiky v rámci ukazatelů snadnosti podnikání (ukazatel Doing Business Světové banky) a inovačních aktivit byl kladen důraz na představení projektů, které se zaměří na urychlení procesu zakládání podniků, snížení administrativní zátěže, snadnosti navázání kooperace mezi soukromým a veřejným sektorem, konzultantské činnosti a inovace. TAČR je významná instituce, která se zabývá podporou aplikovaného výzkumu. Předsedkyně představila agenturu jako velice profesionální instituci se schopnou administrativou, která dokáže kompetentně rozhodovat o veřejných penězích, které by podle jejího názoru měly plynout nejen do vysoce technologicky náročných (high-tech) projektů, ale i do projektů, které využívají znalostní náročnost pro inovace, které cílí na všední životní aktivity.

V rámci konference vystoupili vědci z různých akademických institucí. První vystoupení měl rektor VŠTE Marek Vochozka, který v úvodu označil kontext ekonomické krize jako unikátní testovací půdu pro ekonomický výzkum, který však také vyžaduje kvalitní data. Potřeba správně interpretovat data na firemní úrovni vyžaduje nástroje, které poskytnou užitečné informace pro strategické rozhodování podniků. Ekonomové z veřejného i soukromého sektoru často umějí navrhovat, jak řešit následky negativních socioekonomických událostí a umí popsat příčiny a faktory. Avšak možnost predikce se v ekonomii po dlouhá staletí ukazuje jako kontroverzní téma. Na druhou stranu po dlouhá staletí tu nemáme moderní technologie, jako jsou umělá inteligence a neuronové sítě. Tyto nástroje mají šanci stát se užitečnou technologií i v rámci malého a středního podnikání a technologických klastrů.

Prof. Hao Kai z North China University přednesl svůj příspěvek, který byl postaven na souvislostech válečnických strategií a korporátních strategií. Představil vybrané citáty legendárního čínského vojevůdce Sun-c‘. Jedinečnost toho díla spočívá v nadčasovosti uváděných taktik a strategií. Tyto strategie lze aplikovat i na soukromý sektor a MSP. Boj o zákazníky a pozici na trhu je i o „válečnických schopnostech“ manažerů, kteří nesmí zapomínat na inovace. Dle čínského vojevůdce Sun-c‘ je důležité být překvapivý, inovativní, nepředvídatelný, adaptabilní a umět predikovat strategii protivníka. To samé platí i o konkurenčním prostředí MSP.

I další akademici představili nové nástroje a jejich užitečné aplikace. Ing. Lenka Dvořáková (Žilinská univerzita) představila užitečnost metody hodnocení vitality podniků, která je postavena na metodě Harryho Pollaka, Ing. Vojtěch Stehel (Žilinská univerzita) představil užitečnost metody evoluční teorie her a Mgr. Petr Sádlo se pozastavil nad užitečností a precizností jazykové vybavenosti. Lingua franca ekonomického výzkumu je angličtina a vzhledem ke globalizačním tendencím je angličtina i standardní jazyk používaný v mezinárodní směně. Dr. Simona Hašková (VŠTE) představila techniku a postupy pro efektivní manažerského rozhodování pro často se opakující investice.

Byly také představeny hlavní rozdíly v inovačních aktivitách mezi MSP a velkými podniky ve zpracovatelském průmyslu v období ekonomické krize (Dr. Marek Vokoun, VSŤE). Velké podniky se častěji než malé a střední podniky rozhodují o kontinuálním přístupu k inovačním aktivitám. Malé podniky v ekonomické krizi neměly ani vyšší výdaje na vědecko-výzkumné aktivity v přepočtu na zaměstnance a nepomohla k tomu ani participace v programech veřejné podpory, která se až na výjimky ukázala jako obecně vysoce neefektivní. Velké podniky dosáhly i vyšších tržeb z inovované produkce než malé firmy. Výhoda MSP tak zatím tkví jen v efektivnější přeměně inovačních vstupů na inovační výstupy a vyšší produktivitě práce. Inovačně efektivnější MSP jsou ty, které se zaměřují na mezinárodní a světové trhy a pohybují se v technologicky náročných odvětvích. Mezi hlavní překážky pro MSP v období krize patřil nedostatek kvalifikovaného kapitálu a nedostatek financí. To jsou překážky, které nepozorovaly velké podniky, ty za překážku zvláště v období krize považovaly vysoké náklady inovačních projektů.

Důraz byl kladen i na strategická rizika, technologické příležitosti a nové překážky malého a středního podnikání. Dr. Kamila Tišlerová (VŠTE) se zaměřila na potřebu marketingového vzdělávání, schopnosti plánovat a efektivního využívání nabitého sociálního kapitálu, který je typický pro MSP v Jihočeském kraji. Za velkou překážku pro MSP považuje Ing. Petra Solarová (VŠTE) připravovaný zákon o elektronické evidenci tržeb a to z toho důvodu, že má velkou řadu technicky nevyřešených otázek, jako je např. evidence dobírkových plateb v hotovosti, výpadky internetu apod.

Mezi dobré příležitosti patří podle dr. Josefa Marouška (VŠTE) schopnost MSP hledat nové technologie, které jsou zaměřeny na zlepšení kvality životního prostředí. Tyto projekty a firmy mají možnost jednak získat obrovskou veřejnou podporu, zlepšit kvalitu života a v případě úspěchu může malá firma vyrůst v globální společnosti v relativně krátké době. Mezi takové projekty patří i jeho návrh na rentabilní ukládání uhlíku. Dle Ing. Šimona Buryana (VŠE v Praze) obchod s chemickými látkami představuje do budoucna velikou zátěž především pro MSP. Projekt REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals) je v současné době dle jeho názoru nastaven pro zájmy velkých korporací. Samotným varováním už je fakt, že Evropská unie chce dotovat náklady, které na MSP uvalila danou REACH administrativou, avšak už teď některé MSP museli skončit.

Konference skončila ve večerních hodinách a byla zakončena exkurzí do pivovaru a příslibem konáním dalšího ročníku Inovativního ekonomického sympozia na VŠTE v Českých Budějovicích. Marek Vokoun