Českobudějovická Bazalka, centrum pro handicapované děti se stala podruhé místem setkání studentů a zaměstnanců Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) s jejími klienty. Ti pro ně ještě před odchodem na prázdniny připravili zpestření části dne v podobě dopoledního programu, jehož hlavním bodem bylo „plackování“, tedy výroba ozdobných odznáčků.

„Při minulé návštěvě Bazalky se plackování setkalo s nadšením, a proto jsme se rozhodli vytvořit z něho tradici a děti znovu potěšit touto zajímavou tvořivou zábavou,“ vysvětluje Jaroslav Vovesný z Projektového a inovačního centra VŠTE.

Díky přízni počasí se vše odehrálo venku na terase, kde si děti pastelkami a fixy nakreslily malé obrázky nebo přinesly vytištěné fotografie. Ty i s pomocí studentů vystříhaly a pak si vlastnoručně vyzkoušely, jak vzniká samotná placka ve speciálním stroji. Radost z hotových výrobků byla bezprostřední a děti si jimi zdobily batůžky, oblečení nebo je vyrobily pro rodiče, sourozence či kuchařku.

„V budoucnu určitě najdeme s Vysokou školou technickou a ekonomickou další možnosti spolupráce ať už v oblasti programu pro naše klienty nebo oboustranné osvěty,“ uvedla Ing. Vanda Polívková, ředitelka obecně prospěšně společnosti Centrum Bazalka.

Nejlepší odměnou byl pro studenty úsměv dětí, jejichž život se bez velké péče rodičů a pečovatelů, i ochoty a vstřícnosti ostatních, neobejde. Přirozeným přáním pak je, aby víc institucí či firem našlo čas a prostor věnovat se ať už pravidelně nebo jednou za čas podobným aktivitám.

„Rozdávat smích je to nejlepší co můžeme. Chtěl jsem pro handicapované děti udělat něco hezkého a myslím, že se to povedlo. Podobnou akci bych okamžitě navštívil znovu,“ říká Fabián Berka, student marketingu. Podle Kateřiny Göblové, z oboru Ekonomika podniku, představovala návštěva Bazalky cennou zkušenost, protože dosud neměla příležitost se s postiženými lidmi setkat a pracovat. „Obdivuji vychovatelky a pečovatelky, které v Bazalce pracují i to, že dětem vnášejí do života plno radosti. Ráda přijdu i příště,“ poznamenala.

Obdiv k nelehké práci pečovatelů a personálu Bazalky neskrýval ani Pavel Holeček, studující Technologii dopravy a přepravy. „Těžko se to popisuje, ale tihle lidé budou mít vždy moji úctu, protože se o nich nemluví, nejsou vidět, ale jejich nasazení pro handicapované děti je úžasné,“ dodal.